Cihla je jeden s nejvýznamnějších stavebních materiálů na světe, který se používá již více jak 10 000 let. Ta se do začátku 20. století vyráběla pouze v různých rozměrových obměnách, avšak pouze jako cihla plná. Nyní se setkáváme se širokou možností uplatnění. Jsou to cihly pro obvodové konstrukce budov, svislé konstrukce stěn, vodorovné cihelné prvky jako keramické stropní konstrukce, překlady, cihelné tvarovky, plné cihly, střešní krytiny či různé tvarovky designového charakteru.

Na světě se vyrobí ročně 1,5 bilionů cihel. Nyní žije v různých městech a aglomeracích asi 55% obyvatel světa a v roce 2050 to bude asi 68 % populace. Toto přinese potřebu opravit více jak 70 % všech budov, které jsou dnes postaveny.

Výhled není optimistický

Surovin bude ubývat a důraz na snižování uhlíkové stopy bude vzrůstat. Použití vhodných stavebních materiálů bude nutností. Budou to však materiály, které budou podporovat tzv. „Cirkulární ekonomiku“. Recyklací na základní stavební surovinu nebo přímo znovu použitím cihel, jsme schopni zamezit vypouštění 0,2 kg CO2 z každé cihly. Jsme schopni opětovně použít více jak 3000 m2 cihel tak i 500 m2 malty.

Recyklace

Použitím takovéhoto stavebního materiálu a dále použitím např. okenních tabulí ze starých domů, může být celá rekonstrukce cenově neutrální. Vyžaduje to maximální využití potenciálu všech stavebních materiálů, které jsou použity, pak můžeme hovořit o stavební revoluci 21. století a o důležitém kroku vedoucím k nulové uhlíkové stopě pro Evropu, která je plánována na rok 2050. Podle OSN stoupne celosvětově množství CO2 v roce 2070 o 70 % oproti roku 2020. Cihelné výrobky se budou moci podílet na tomto trendu. Použití cihel a jejich druhů je ekologické, recyklovatelné a vycházející z požadavku moderního designu.

Je realizovaný pilotní projekt stavby bytového domu, který byl z více jak 95 % postaven z recyklovatelného materiálu, což by mohlo koncového zákazníka vést k domněnce, že je produkt méně kvalitní, ale byl prodán nejrychleji a za obvyklou cenu srovnatelnou s jinými budovami. Vypadá to, že si i zákazníci uvědomují nutnost přispět svým dílem k výraznému snížení ekologické zátěže.

Problém nekvalitních výrobků

Zpřísnění norem by mělo eliminovat import nekvalitních výrobků z Indie a Číny, jejich výrobky nesplňují dané hodnoty počtu zmrazovacích cyklů a pro naše povětrnostní podmínky jsou přímo nevhodné. Dále by se měl klást důraz na kvalitu výrobků, které jsou vyráběny na území celé Evropy. K tomu se všichni členové zavázali a zasadí se o zpřísnění normy EN 771-22. Pouze kvalitními výrobky lze širokou veřejnost přesvědčit o výhodě cihlářských výrobků. Od roku 2013 postavila Čína 100x New York city.

Setkání v Kodani

Další novinky byly představeny na evropském setkání výrobců cihel a střešní krytiny v Kodani dne 12. a 13. září 2019.

Diskuse se vedla na téma snížení energetické náročnosti výroby keramických výrobků. Všichni výrobci keramických výrobců v EU vypouští pouze 1 % emisí CO2. Nejmodernější tunelové pece používají pro pálící proces zemní plyn. Zde je evidentní snaha odstoupit úplně od uhlí jako paliva pro výpal v cihlářských pecích.

Poslední novinkou je snaha využít mikrovlnného způsobu sušení a vypalování cihel, což by mohlo snížit energetickou náročnost výroby a tím dopad na životní prostředí. Poznatky českých cihlářů, kteří ve studii LCA (Life Cycle Assessment), která porovnává environmentální dopady rodinného domu dřevostavby a cihlového domu s ohledem na jejich celý životní cyklus, byly použity jako vstupní brána pro to, aby se stavebnictví začalo řešit z globálního pohledu. Pohled na jednotlivý prvek stavby, na celou stavbu, na množství vypuštěného CO2 z výroby, na energetickou náročnost provozu stavby, na životnost stavby, vychází kladně pro cihlářské výrobky hlavně proto, že náklady na následnou likvidaci stavebního materiálu jsou minimální včetně uhlíkové stopy.

Ing. Jan Fiala, CSCM